Aktuality

Není reprezentantem, nehraje o titul. Naopak působí v klubu, který bude rád, když se v klidu zachrání.

A přece je Daniel Horák z Hradce Králové spolu s Tomášem Wiesnerem aktuálně nejproduktivnějším (wing)bekem soutěže a možná i jejím nejpříjemnějším překvapením. Ve třiadvaceti letech, ve své první pořádné prvoligové sezoně. „Takhle jsem si to nepředstavoval ani v nejkrásnějším snu,“ povídá spokojeně levý obránce, jehož nový trenér Václav Kotal dokonale zná.

Václav Pilař s Ladislavem Krejčím jsou hlavními tvářemi moderní éry Hradce Králové na novém stadionu a nejznámějšími letními posilami klubu. Lukáš Čmelík, Ondřej Šašinka a David Heidenreich už v lize taky jméno mají.

To se ještě před pár týdny nedalo říci o Danielu Horákovi, jenž se na východ Čech v tichosti vrátil po čtyřech letech ve Spartě.

Právě levý bek je ale v současnosti nejvýraznějším „votrokem“, minimálně číselně. Se třemi góly a jednou asistencí vede nejen týmovou produktivitu, ale i tu mezi obránci napříč celou F:L.

„Sám nevím, čím to je,“ usmívá se rodák z Poběžovic u Holic. „Padá mi to tam, jsem hrozně rád. Tři střely na branku, tři góly – jen ať to takhle pokračuje dál,“ přeje si.

Nejen on, ale všichni v parádní aréně. Všechny trefy si totiž Horák připsal tam a hned dvě – proti Jablonci (1:0) a Českým Budějovicím (5:1) – byly přímo vítězné. Tudíž šestibodové.

„V útočné fázi to dobře rozšiřoval, býval volný. Dostávali jsme se přes něj dopředu,“ chválil kouč Václav Kotal svěřence, jenž mu brankou zařídil nádherný návrat do známého prostředí.

„Dan využil poznatků o problémech krajních hráčů Jablonce směrem dozadu. Rozhodl, tah vyšel skvěle. Je to povzbuzení pro kluky, že jim určitě neradíme špatně. Když budou pokračovat, úspěchy se dostaví,“ dodal.

Co se konkrétně Horáka týče, předpoklad pozitivního trendu je vysoce pravděpodobný. Jemu osobně se dařilo už pod předchůdcem Jozefem Weberem, nicméně s téměř o padesát let starším trenérem má výjimečný vztah.

„Asi trochu speciální je,“ uznává velký fanoušek Chelsea.

Proč? Kotal zná Horáka již od společného působení v reprezentační sedmnáctce. To už měl šikovný levák jasno, že dá přednost fotbalu před neméně oblíbeným tenisem – a dobře udělal. Gól proti Maltě či starty proti Anglii nebo Německu byly jen začátkem jejich kooperace.

To hlavní přišlo v devatenácti. Horák začal nakukovat do druholigového královéhradeckého áčka, které vedl Zdenko Frťala, když se mu ozval Kotal. Precizní stratég ukončil angažmá ve FAČR u mládežnických nároďáků a stal se šéfem lavičky Sparty B.

„Nechceš jít k nám?“ zeptal se. A za měsíc byl hráč v Praze na přestup.

Sbíral zkušenosti v ČFL, občas si zatrénoval s elitním výběrem Václava Jílka. Když třetiligové rezervě sezona kvůli covidu skončila, šancí o úroveň výš přibylo. Na zimním soustředění ve Španělsku debutoval proti domácí Marbelle, byť ve vypůjčených kopačkách Adama Karabce, protože kufr s ním nepřiletěl. A pod zaskakujícím asistentem Jiřím Saňákem, protože Jílek byl nemocný.

V červnu 2020, to už Kotal v áčku vystřídal odvolaného Jílka, pak přišla premiéra i v nejvyšší lize. Horák v Plzni o poločasové pauze vystřídal Adama Hložka a sám sobě i sparťanské rodině splnil sen. Sice si ji moc nepamatuje, protože po tvrdém souboji s Radimem Řezníkem dohrával duel s otřesem mozku, ale statistiky první a poslední soutěžní start za Spartu evidují.

Místo dalších kolonek však následovala hostování v Jihlavě a Pohroní, minulý ročník strávil ve F:NL zpátky v letenském béčku. Střídal pozici beka se záložníkem, v závěru sezony nosil i kapitánskou pásku, než se rozhodl pro comeback domů.

A dál už kariérní progres znáte.

„Víte co, já jsem v hodnocení hráčů dost přísný...“ směje se Kotal a nejdříve se umně vyhýbá dotazu iSport.cz na současnou Horákovu výkonnost a především potenciál.

Co si budeme povídat, levonohých šikulů je tak málo, že jsou okamžitě v merku ambiciózních celků. Tuzemských i zahraničních.

Pak se ale kouč přece jen rozpovídá. „Hra má dvě fáze: útočnou a obrannou. Dan je schopný, má dobrý centr, dává góly. Trošku problémy má naopak s postavením při obranné fázi. Klidně může stát vedle stopera, ale nesmí za sebe pustit hráče, protože náběhy za stopera jsou vždycky strašně nebezpečné. Stoper totiž vždycky hlídá situaci před sebou. Takže sice jakoby hlídáte vzduch, ale má to opodstatnění. Když hrál Dan v prvním poločase před lavičkou, neustále jsem na něj volal, aby hrál pořád zevnitř. Uvědomoval si to.“

Ano, v tomhle to má Horák oproti ostatním jednodušší. Snad až na Václava Pilaře. Že poprvé nastoupil v obranné čtyřce místo předešlému postu na kraji záložní řady v systému se třemi stopery? Žádný problém.

„Vím, co od něj čekat. A on ví, co čekat ode mě. Jeho taktika se moc nezměnila za dobu, co jsme se neviděli. Dostávali jsme hodně gólů, defenziva byla hlavní téma,“ přiznává zadák.

Věřte, že pod Kotalem budou na „Malšáku“ v tomhle stylu pokračovat i nadále. A to je pro Horáka, kvalitního technika s nadstandardním čtením hry, výborná zpráva. Coby univerzální borec s vyváženou obrannou i útočnou fází může být pro velkokluby tuze zajímavým zbožím.

Klidně znovu i pro Spartu, kde by se jednou třeba mohl vyměnit s Jaroslavem Zeleným, dalším plejerem, který zná detailně nejen Hradec Králové, ale i sedmdesátiletého kapelníka.

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2023-24/437200/horak-z-hradce-do-sparty-a-zpet-kotalovo-dite-a-nejproduktivnejsi-bek.html

Do Baníku přišel z Hradce Králové jako střelec, zabiják do vápna. Prvních sedm zápasů v novém dresu však útočník Filip Kubala (24) na góly čekal marně. Střelecké konto si otevřel až v 9. kole FORTUNA:LIGY proti Zlínu (5:1). Trefil se hned dvakrát.

„Ani si nedovedete představit, co se v kabině do té doby dělo,“ usmíval se Filip Kubala. „Kluci, co už dali góly, si dělali srandu, kdy ho konečně dám. Vtípky a narážky tam byly celou dobu. I teď po zápase, to k tomu patří.“

Jeden příklad za všechny? „Jsou tam vtipálci, kteří si dělali srandu, že už gól snad ani nedám. Třeba Buchtič (David Buchta) po zápase s Hradcem říkal, že mě naučí šajtli. Ještě jsme se k tomu teda nedostali, ale tyhle narážky tam jsou. To k tomu patří, každý chce hrát a srandu si občas někdo z někoho udělá.“

Proti Zlínu se poprvé parádně trefil v 50. minutě, technickým obloučkem obstřelil Matěje Rakovana. Branka na 2:1 byla zlomová a nakonec i vítězná. Druhou pak Kubala přidal v 64. minutě po parádní přihrávce Patricka Kpoza. Stačilo nastavit nohu. I tak přišly fóry v kabině znovu.

„Samozřejmě tam hned bylo, že Zlínu dá gól každý,“ zasmál se Kubala. „Ale já nechci shazovat kvalitu soupeře. Vyhráli jsme 5:1, ale hlavně v prvním poločase jsme se k nim obtížně dostávali. Kdybychom nedali na začátku druhé půle rychlý gól, možná by to bylo těžké až do konce a museli by zase pomoct střídající hráči.  Že minule Zlín dostal po červené kartě sedm gólů, není měřítko. Plzeň hraje skvělý fotbal, góly dává. Narážky jsou sranda, respekt k soupeři musí zůstat.“

S vážnější tváří Kubala připustil, že čekání na první branky v Baníku pro něho lehké nebylo. „První čtyři zápasy bylo šancí kolem vápna hodně, kdybych už tam góly dal, tak se bavíme o něčem jiném. Pak přišel trochu útlum, i na sobě jsem cítil, že šancí je méně. I když jsem se do nich tlačil. Trochu jsem si počkal, ale jsem moc rád, že to přišlo před domácími fandy a mohl jsem si každou vteřinu užít a oslavit.“

Po bitvě chválil celý tým. „Inkasovaný gól na 1:1 nám to trochu zkomplikoval, měli jsme tam pasáže, kdy jsme snad třikrát ztratili balon a soupeř ucítil možnost. Krásná střela, mrzí nás to vůči Letymu (Jiřímu Letáčkovi), protože Zlínští v zásadě nic neměli, takže jsme mu přáli znovu nulu. Musím pochválit všechny, že jsme to pak zvládli na 5:1 a góly jsme přidali.“

Po své druhé brance mu hlavou bleskla myšlenka na hattrick. Čtyři minuty poté ho ovšem střídal Ladislav Almási. Kubala si tak alespoň užil ovace fanoušků. „Trochu jsem doufal, že bych mohl zůstat na hřišti a pokusit se o hattrick, nicméně máme obrovskou konkurenci,“ hlásil smířlivě. „V útoku se uzdravil Jirka Klíma, kluci potřebují hrát, ve středu máme důležitý zápas MOL Cupu v Zápech. Potřebujeme být rozehraní, takže je jen dobře, že se na hřiště můžeme dostat všichni.“

S úsměvem nakonec popsal i kuriózní oslavu premiérové trefy za Baník. Místo skluzu a jízdě po kolenou k tribunám přišel kotoul. „Trochu se mi zasekla kolena v trávě, takže z toho nakonec vyšel kotoul.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2023-24/437095/kubala-utnul-vtipky-kabiny-baniku-naucim-te-sajtli-hecoval-ho-buchta.html

Trenér Miroslav Koubek po utkání v dobrém rozmaru prohlásil, že jeho výkon byl „na pusinku“. Lukáš Kalvach (28) je pro aktuální plzeňskou skvadru naprosto zásadní.

Ostatní hráče kouč v sestavě točí, klíčový dirigent ve středu pole ale nastupuje pokaždé. Aktuální reprezentační rozpoložení potvrdil ve čtvrtek proti Ballkani, když nádhernou trefou rozhodl o západočeské výhře 1:0. „Snažím se tlačit do koncovky,“ připustil muž, jenž za zápas nezkazil snad jedinou přihrávku.

Dal jste jeden z nejhezčích gólů v kariéře?

„To určitě, protože moc gólů nedávám. Byl to asi hezký gól, tím, že se to takhle svezlo přes lehkou teč obránce. Jsem rád, že to tam padlo a pomohlo ke třem bodům.“

Můžeme teď od vás branky čekat častěji? V Kazachstánu proti Kostanaji jste zvýšil na 2:0, teď jste přidal vítěznou trefu.

„Kéž by to tak bylo, byl bych za to samozřejmě rád. Snažím se do koncovky tlačit. Když to pomůže k vítězství, je to ještě cennější.“

Tlačí vás do častějšího zakončování i trenéři? Pavel Bucha má také hodně střílet.

„Jo, říkáme si to před každým zápasem, že pokud to přijde, máme střílet. Vyplynulo to ze způsobu hry soupeře, byli hodně zatažení. Balony vypadávaly před vápno, asi třetí střela mi vyšla.“

Nepřekvapilo vás, že hrálo Ballkani takhle zataženě?

„Nečekali jsme, že budou až tak bránit. Ale postavili to tak, i když mají vepředu skvělé individuality. Jsou hodně nepříjemní. Až na pár situací jsme je pohlídali a náhodným gólem se štěstím jsme vyhráli.“ (úsměv)

Nezatrnulo vám v závěru, kdy vás soupeř zatlačil a měli tam dvě nebezpečné střely?

„Ano, to od nich bylo hodně nebezpečné. Změnili jsme rozestavení, chtěli jsme si pohlídat vedení. Někdy takové situace nastanou. Ale nemyslím si, že by si vytvořili nějaký větší tlak.“

Nepřipomínalo vám to úvod sezony, kdy jste se proti pevné obraně soupeře také nemohli prosadit?

„Trošku ano, ale teď se cítíme lépe, jsme na vítězné vlně. Chtěli jsme zůstat trpěliví, věřili jsme, že tam něco padne. Je to super start do skupiny.“

Vyhráli jste pojedenácté v řadě. Najela Plzeň na úspěšnou vlnu?

„Určitě bychom v tom chtěli pokračovat. Výsledky jsou podložené dobrými výkony. Nicméně se nesmíme uspokojit a pokračovat v tvrdé práci.“

Pomáhá vám sebevědomí z vítězných zápasů ve chvíli, kdy nemůžete soupeře zlomit?

„Hlava je pak víc v pohodě. Vyjdou nám i věci, které na začátku nevycházely, kdy jsme byli trošku v křeči. Nálada je dobrá, makáme dál.“

Byl Ballkani na jiném výkonnostním levelu než předchozí soupeři v letních evropských předkolech?

„Byl to zatím nejkvalitnější tým. Individualitami i celkovým pojetím hry. Byla to dobrá prověrka. Víme, že lehké to nebude ani v Astaně, teď ale myslíme na dva ligové zápasy.“

Fanoušci vyvolávali po zápase vaše jméno, namotivuje vás to do dalších týdnů?

„Je to příjemné, když vás lidi takhle ženou. Pro mě super zážitek, chtěl bych jim poděkovat.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-evropske-pohary-konferencni-liga/436996/kalvach-v-top-forme-gol-kariery-to-urcite-necekali-jsme-takove-braneni.html

Plní si jeden z vysněných cílů, zahrát si fotbal v zahraničí. Dominik Janošek (25) po úspěšné sezoně v Pardubicích kývl na nabídku Bredy.

Sice druholigového, ale velmi silného klubu s ohromným zázemím fanoušků. V Nizozemsku začal fantasticky – ve dvou zápasech třikrát skóroval a okamžitě si získal fanoušky. „Snad jim budu dál dělat radost,“ říká produktivní záložník v rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz.

První měsíc v nové zemi a nové fotbalové destinaci odstartoval Dominik Janošek báječně. Dává góly, zapadl do základní sestavy a získává si pozici v zajímavém klubu druhé nizozemské ligy. Minulý pátek poté, co dvěma zásahy pomohl skolit AZ Jong, si užíval ovací nabitého stadionu. „Snad to takhle vydrží,“ přeje si.

Jde o vysněný start zahraničního angažmá?

„Je to tady super, zatím maximální spokojenost. Týmu i mně osobně vyšla příprava, fakt se mi dařilo. Měl jsem trošku strach, že příprava vypadala až moc dobře, takže do sezony jsem šel s pokorou. Ale za dva zápasy mám čtyři body a tři góly. Snad to takhle vydrží co nejdéle.“

Po vašem dvougólovém zápase vás dokonce vyvolával kotel zaplněného stadionu.

„Tohle je také důležité, fanoušci jsou tady opravdu fanatici. Jsem rád, že jsem se u nich dobře zapsal a snad jim budu dál dělat radost. Co se týká atmosféry, asi to byl můj nevětší zápas v kariéře. Přišlo nějakých sedmnáct tisíc lidí, když neberu zápasy na vyprodané Slavii nebo v Plzni, tohle byl největší zážitek.“

Kopete i penalty. Je to odraz toho, jak vám trenér věří?

„Jsem určený jako první, se mnou ještě náš jeden útočník. Trenéři vědí, že penalty se snažím docela trénovat a že jsem standardky kopal i v Pardubicích. Dal jsem dvě ze dvou, takže spokojenost.“

Překvapilo vás, že Breda vyprodá téměř sedmnáctitisícový stadion na zápas druhé ligy?

„Když jsem před více jak měsícem přicházel, vůbec jsem si to nedokázal představit, viděl jsem akorát pár videí na youtube. Jde o obrovský klub, v počtu prodaných permanentek jsou na pátém místě v Nizozemsku včetně klubů z první ligy. Už na naši generálku přišlo nějakých devět tisíc, kotel byl fakt neuvěřitelný. V přípravě jsme hráli proti amatérům a do tréninkového centra přišly tři tisíce lidí. Je vidět, že tady to je hlavní sport a každý pátek se lidé těší na fotbal.“

Poznávají vás ve městě fanoušci?

„Pár lidí se už se mnou fotilo nebo mi přáli hodně štěstí. Fanoušci tady hráče znají, nastupuje se před nimi fakt skvěle, nutí vás, abyste všechno dělali naplno.“

Návrat do první ligy je jasným cílem?

„Není to tak, že jsme největší favoriti, ve druhé lize je na postup hodně adeptů. Ale co se týká ambicí klubu, vedení jasně řeklo, už když jsem přicházel, že cíl je postup nebo se o něj minimálně pokusit.“

Jakou má druhá liga sportovní kvalitu?

„V přípravě jsme hráli také s týmy z první ligy, to byl fakt kolotoč, něco podobného jako když jsem s Plzní hrál poháry. První liga tady má obrovskou kvalitu, ale i druhá, což jsem si ve dvou zápasech potvrdil. Hraje se v obrovském tempu, každý hráč je technicky skvěle vybavený. V porovnání s českou ligou klidně řeknu, že by Breda hrála o TOP 5 v Česku. Myslel jsem si, že česká liga je tempově náročná, soubojová, ale tady je to ještě na vyšší úrovni. Hra se tolik nekouskuje, má to spád, pořád se něco děje a hraje se nahoru, dolů.“

Takový styl vám sedí, že?

„Tohle jsme si s lidmi okolo mě hodnotili ještě před tím, než jsem sem šel. Nešel bych do klubu nebo ligy, kde by mně to nevyhovovalo, kde by se vyloženě jen soubojovalo a bránilo. Nizozemský fotbal je hodně útočný, otevřený, není to takticky a organizačně svázané tolik jako v Česku, kde se často hraje v bloku. Tady je to vyloženě otevřený fotbal s velkým prostorem mezi řadami. Tam se cítím jako ryba ve vodě.“

Nutí vás trenéři hrát na riziko?

„Breda má filozofii, že než abychom hráli v bloku, snažíme se celoplošně pracovat. Je to náročné, ale přináší to ovoce. Snažíme se kdekoliv presovat a hrát výš, než abychom slezli do bloku. Takhle to má snad osmdesát procent mančaftů, co s námi hrají v lize. Z takového pojetí pramení skulinky na šance, proto jsou na ně zápasy tak bohaté.“

Pomohla vám škola Radka Kováče, který se v Pardubicích snaží hrát podobným stylem?

„Určitě. Trenér Kováč mi ukázal správné útočné postavení, kde se mám pohybovat. Začal jsem být nebezpečnější pro soupeřovu bránu, tohle mě hodně zvedlo. Přenáším si to i do Bredy, kde se snažím být ve vysokém postavení. Staví mě na pozici desítky, vyloženě se pohybuju kolem soupeřova vápna. Cením si zkušenosti z minulé sezony, kdy jsem měl na hřišti podobné pokyny. Přináší mi to góly a asistence.“

Na ofenzivním postu jste se našel?

„V předchozích klubech jsem hrál šestku, čistil prostor před stopery a hlavně rozehrával balony. Trenér Kováč mě v minulé sezoně v Pardubicích posunul výš, věděl, že mám dobrou střelu a myšlenku, můžu dát průnikovou přihrávku a být rozdílovým hráčem. S tím jsem šel i do Bredy, skauti mě měli výborně nasledovaného. Chtějí po mně střílet góly, vytvářet šance a zatím se to daří.“

Co vás překvapilo, že o vás všechno věděli?

„Než jsem přestoupil, měli jsme videohovor asi v šesti lidech. Byl u toho můj manažer (Roman Brulík) a hlavní hlavy Bredy - trenér, technický ředitel a hlavní skaut. Během patnácti minut mi říkali, co ode mě čekají, proč si mě vybrali. Pak dostal slovo trenér, říkal, jaký mám styl hry a další detaily. Byl jsem hodně překvapený, věděl, kolik jsem dal gólů, kolik asistencí. Řekl mi, že po mně bude chtít dvakrát tolik, to jsem se trošku zasmál. Reagoval jsem tak, že 9+1 z minulé sezony bylo pro mě životní maximum. Jsem zvědavý, jak budu mít teď  18+2. (smích) Šlo o jeden z hlavních důvodů, proč jsem šel do Bredy. Chtěl mě trenér i celé vedení.“

Bylo těžké získat pozici a dostat se do základu?

„V kádru máme třicet hráčů, na každý post jsou minimálně dva adepti. Taková konkurence pomáhá každému, dělá z vás lepšího hráče, vydáváte maximum na tréninku i zápase.“

Zapadl jste do kabiny?

„Jsem hodně komunikační typ, potřebuju se s klukama hodně bavit. Den ode dne je to lepší, kluci umí všichni výborně anglicky, bavíme se úplně v pohodě. Adaptace byla pozvolná, teď je to fakt skvělé. Přípravy s trenéry, videa a podobné týmové věci probíhají v angličtině, to mi také pomohlo, udělal jsem v jazyku za měsíc velký pokrok.“

Získal jste si spoluhráče brzkými góly?

„Určitě. Nic moc o mně nevěděli, když jsem přicházel, snad jsem jim ukázal, že něco umím a můžu jim na hřišti pomoct. Kluci mě víc respektují.“

Pomohly vám Pardubice k angažmá v zahraničí?

„Těch hostování bylo před tím fakt hodně. V Plzni jsem se moc neuchytil, akorát během půl sezony pod trenérem Bílkem, kdy se zranil Lukáš Kalvach a naskakoval jsem místo něj. Ani na hostováních jsem nepodával moc dobré výkony, chyběly góly a asistence. Pardubice jsem bral tak, že mi mohou hodně pomoct a já naopak jim. Tohle vyšlo, hodně jsem se posunul mentálně i herně, vytěžil ze sezony maximum a udělal přestup do zahraničí.“

Posunul byste se rád do první ligy?

„Můj první cíl v kariéře bylo dostat se do zahraničí a pak se uvidí. Pokorně jsem šel do přípravy, pokud se mi bude dařit, třeba se posunu výš, nebo naopak ne a třeba dohraju kariéru v Česku. Jsem moc rád, že se mi teď daří a udělám maximum, abych se posunul ještě do lepších týmů.“

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-ostatni-ligy/435709/janoska-velebi-v-nizozemsku-chteji-po-mne-goly-fanousci-jsou-fanatici.html