Aktuality

22 ledna 2024
Vlkanova o Polsku či odchodu z Plzně: Koubek? Někdy se očekávání nevyplní
Vlkanova o Polsku či odchodu z Plzně: Koubek? Někdy se očekávání nevyplní

Po roce a půl za sebou zavřel v Plzni dveře. Na podzim Adam Vlkanova prakticky nehrál.

S trenérem Miroslavem Koubkem jim to neladilo zdaleka tak dobře jako v Hradci Králové. „Někdy se očekávání úplně nevyplní. Takový je život,“ nebere to tragicky devětadvacetiletý středopolař. Jaro stráví na záchranářské misi v polském Ruchu Chorzów.

Zaobíral se zájmem Hradce Králové, návrat domů však Adam Vlkanova zavrhl. Zatoužil po zahraničí. Chtěl si poprvé v kariéře vyzkoušet, jak se dělá fotbal v cizině. „Byla to priorita,“ potvrzuje záložník v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz. Domluvil se s předposledním celkem Ekstraklasy, Chorzów ztrácí na záchranu šest bodů. To však v rozhodování člena širšího kádru reprezentace nehrálo roli. Chce především hrát.

Proč to v Plzni nevyšlo lépe?

„Začátek byl dobrý, hrál jsem v podstatě všechno, Ligu mistrů, dostal jsem se do reprezentace, byť jen na chvilku. A pak? Nevím… Poslední půlrok nebyl ideální. Sice jsem začal v základu, ale potom už nehrál. Na startu sezony jsme neměli výsledky, nedařilo se nám. Proto se upravilo rozestavení, naše hra se obecně změnila, a hlavně se začalo dařit. A jak znám trenéra Koubka, za takové konstelace moc změn v sestavě nedělá. Prakticky jen v případě zranění. Proto bylo těžký se do sestavy podívat. Nehrál jsem, z Plzně odcházím. Na rovinu jsem řekl, že pokud to půjde, rád to zkusím jinde. Viktorka nedělala problémy, proto jsem v Polsku.“

S trenérem Koubkem jste se detailně poznali v Hradci Králové, kde na vás spoléhal, měli jste skvělý vztah. V Plzni to bylo jiné. Nemrzí vás, že vás v sestavě nepodržel déle?

„Někdy se očekávání úplně nevyplní. Takový je život. Víc bych se k této otázce nevyjadřoval.“

Dobře, půjdeme od toho. Když se řekne Plzeň, na co za poslední rok a půl nezapomenete?

„Na Ligu mistrů a gól do sítě Bayernu. To nikdy nevymažu. Byly to úžasné zážitky. Nicméně já nic nebalím. Nikde není napsaný, že za půl roku nemůžu být ve Viktorce zpátky. Mám na ni dobré vzpomínky, nic neházím do koše. Jsem sice v Polsku, ale to pro mě neznamená konec v Plzni. Mám smlouvu až do léta 2025.“

Do Plzně jste přišel z Hradce, z provinčního klubu. Po mnoha zklamání z nenaplněných přestupů, jste si splnil sen. Co byl nejtvrdší střet s realitou?

„V Hradci jsem měl vybudovanou pozici. Byl jsem kapitán, všechno se hrálo přese mě, kopal jsem standardky. Byl jsem pořád v centru dění. V Plzni to bylo úplně jiné. Mnohem větší a tvrdší konkurence. Víc profesionality, odlišné klima. Načerpal jsem obrovské množství zkušeností, zažil něco zcela jiného. Vždyť já jsem nehrál… V kariéře se mi to ještě nikdy nestalo. Nic takového jsem dosud nezažil. O to bylo angažmá v Plzni složitější. Zpětně jsem za to rád, člověk vidí fotbal i z jiné stránky, dovede se vcítit do myšlenek kluků, což jsou na lavičce a hrají o dost míň.“

Během podzimu jste se dostal do situace, že musíte na maximum využít každou sebemenší šanci. Jinak budete sedět na zadku. Bylo to náročné na psychiku?

„Bylo. Člověk si řekne, ať je v klidu, že ví o svých kvalitách. Jenže když musíte, z přemíry snahy občas děláte špatné věci. Nohy nedělají to, na co jste zvyklí. Jen proto, že strašně moc chcete. Je to skličující. Kluci, co tohle neřeší, mají výhodu. Já prostě potřebuju cítit důvěru trenéra, pak se mi hraje mnohem líp.“

Proč jste kývl Ruchu Chorzów?

„Měl jsem sice ještě další nabídky, ale právě z Ruchu jsem cítil největší zájem. Sešel jsem se s Januszem Niedzwiedzem, což je nový trenér. Vysvětlil mi svoji fotbalovou filozofii, co chce hrát, popsal tréninkové metody. Jednoduše mi řekl spoustu informací, které pro mě byly nové. V Česku jsem ještě nezažil trenéra, který by takhle viděl fotbal a tímto způsobem pracoval. Spojení s tímto člověkem mě moc lákalo. Řekl jsem si, že to pod ním chci zkusit. Chorzów také projevil největší snahu. Ještě neskončila podzimní sezona a už se lidé zevnitř zajímali. Prostě to vyhráli. Mohl jsem jít i jinam, ale z dalších klubů jsem necítil tak velkou odhodlanost a extrémní chuť mě získat.“

Nevadí vám, že budete v Ektraklase tvrdě bojovat o záchranu?

„Jasně, ztrátu máme, ale šance je, což je pro mě důležitý. Přiznám se, že na situaci v tabulce jsem moc nebral ohledy. Chtěl jsem hlavně hrát. Navíc v systému, který mi může sedět.“

Vrátím se k trenérovi Niedzwiedzovi. Čím konkrétně vás uchvátil?

„Líbí se mi jeho uvažování o fotbale. Vize, s jakou chce hrát. To znamená žádné nakopávání, všechno rozehrávat, pěkně odzadu. Velký důraz klade na postavení hráčů, aby každý byl v danou chvíli ve správné pozici. Chce presovat, hrát nahoře, což mi sedí mnohem víc než čekat v bloku. Nechci zabíhat do úplných podrobností, ale zatím jsem spokojený. Samozřejmě se to může změnit, ale i podle toho, jak trénujeme, jak kvalitní jsou video mítinky, kde máme nachystaný detailní servis, je vidět, co trenér chce a jak toho docílit. Je super, že nám nejenom řekne, jak máme hrát, ale také z jakých důvodů máme dělat tohle a tohle. Svoje myšlenky s námi i probere, zeptá se na názor. Jde hodně do hloubky.“

Chtěl jste do ciziny stůj co stůj?

„Ano. Preferoval jsem zahraničí. Chtěl jsem vyzkoušet něco jinýho. Celý život hraju doma, chtěl jsem vyrazit ven, nasát fotbal z jiného pohledu. Moc mě to zajímalo. Zatím to je pouze na půlroční hostování. Co bude dál, se teprve uvidí. Řešil jsem i Hradec, to byl jediný klub u nás, kam bych případně šel.“

Jak jste s Hradcem byli daleko?

„Diskuse se vedly v příjemném duchu. S lidmi v klubu mám dobré vztahy. Takže jsme se bavili, jestli bych si návrat dokázal vůbec představit a za jakých podmínek. Čili jestli se má Hradec o něco pokoušet. Od začátku jsem jim říkal, že chci do zahraničí, že je to priorita.“

Z mého pohledu by návrat do Hradce nedával příliš smysl. Finančně ani sportovně. Vám to tak nepřišlo?

„Do Hradce se chci jednou vrátit, ale ne tak rychle. Časem jako hráč, nebo v nějaké pozici uvnitř klubu. Takže máte pravdu, zahraničí dávalo větší logiku.“

Čeští hráči jsou takřka bezvýhradně unešení z podmínek v Polsku. Jaké zázemí jste našel v Chorzówu?

„Stadion je krásný, byť už trochu starší. Samotné zázemí je pak o něco skromnější, nicméně všechno je na jednom místě, hřiště s umělou i přírodní trávou. Nemám si na co stěžovat. Péči máme velmi dobrou, mám všechno, co potřebuju. V klubu se perfektně starají o zdraví hráčů, hodně věcí se tady řeší na základě rozborů krve, každému se snaží dodat to, co potřebuje. V tomto ohledu je to strašně fajn.“

Co víte o polské Ekstraklase?

„Probíral jsem to s Petrem Schwarzem (záložník Slasku Wroclaw). Vyptával jsem se nejen na Chorzów, ale i na ostatní týmy. Plno důležitých věcí jsme si řekli, jeho pohled na Ruch byl do značné míry zkreslený bývalým trenérem. Pod ním se hrálo v nízkém bloku, jen se bránilo, to by nebylo nic pro mě… S novým trenérem se mění filozofie, z každého zaměstnance klubu je cítit, jak se chtějí za každou cenu zachránit, byť vědí, že to bude sakra těžký. Šváňa mi chválil i Niedzwiedze, získal na něj dobré reference. Dokonce byl překvapen, že jdu k týmu, co bojuje o záchranu.“

Na tu ztrácí Chorzów šest bodů, navíc oproti některým konkurentům máte o zápas víc. Trochu to dělá dojem nemožné mise.

„Sranda to nebude, ale máme před sebou patnáct zápasů. Budeme bojovat. Na podzim Ruch vyhrál jen jeden zápas, další body získal za remízy. Tolik se neprohrávalo, ale v tříbodovém systému vám po remízách body nenaskakují. Potřebujeme dobře začít, abychom se rozjeli. V týmu jsou samí Poláci, během podzimu tady hrál Honza Sedlák, nyní si shání jiné angažmá.“

Čili jazyková bariéra odpadá.

„Ano, s každým se domluvím. Polsky rozumím, sice ne slovo od slova, ale nějak to dávám. Poláci víc rozumí slovensky, takže se dá i tak. Navíc několik kluků umí anglicky. Žádný problém.“


Adam Vlkanova

Narozen: 4. září 1994 v Hradci Králové (29 let)

Pozice: záložník

Hráčská kariéra: Olympia Hradec Králové (2007–13), Bohemians Praha (2013–14), Hradec Králové (2014–22), Plzeň (2022–23), Chorzów (od 2024)

Největší úspěch: 3. místo v lize s Plzní (2022/23), účastník základní části Ligy mistrů

Zdroj: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-ostatni-ligy/442346/vlkanova-o-polsku-ci-odchodu-z-plzne-koubek-nekdy-se-ocekavani-nevyplni.html

21 ledna 2024
Cítím, že se sehráváme stále víc, hlásí Daniel Horák
Cítím, že se sehráváme stále víc, hlásí Daniel Horák

Jeho důraz a branka rozhodly poslední duel Votroků na Tipsport Malta Cupu. Daniel Horák se po návratu pod Bílou věž zabydlel v kádru Hradce Králové a na podzim podával skvělé výkony.

Nyní se výborně jeví také v zimní přípravě a nedočkavě vyhlíží začátek FORTUNA:LIGY.

Dane, máte za sebou Tipsport Malta Cup. Jak soustředění na ostrově ve Středozemním moři hodnotíš?

Myslím, že za celý tým můžu říct, že všechno vyšlo na jedničku. Strávili jsme osm dní v super podmínkách – počasí okolo sedmnácti stupňů, přírodní tráva na skvělé úrovni a parádní hotel u moře. Opravdu nemám, co bych soustředění vytkl (usmívá se).

Na turnaji jste ani jednou neprohráli, z mužstva byla cítit pohoda...

Jsem hlavně rád, že jsme v poměrné silné konkurenci ukázali, že máme na to, abychom se mohli měřit s takovými soupeři. U týmu vidím, že se sehráváme stále víc a víc. Věřím, že to na jaře přinese ovoce.

V duelu s Trnavou jsi vstřelil vítěznou branku. Jsi spokojený se svým výkonem v utkání?

Za gól jsem samozřejmě rád, ale hlavní je pro mě to, že jsme zápas dovedli ke třem bodům. Sice to bylo jen přípravné utkání, ale každá výhra je důležitá – už pro psychiku. Nechtěl jsem z Malty odjíždět s porážkou.

Nyní jste zpět pod Bílou věží. Jak náročná je příprava v aktuálních teplotách?

Abych pravdu řekl – tréninky na Maltě byly příjemnější. Ale není to nic, na co bychom nebyli zvyklí. Osobně bych ale preferoval trochu příznivější teploty.

Co ty a umělá tráva? Jsou hráči, kterým vadí víc. Jaký případ jsi ty?

Umělku už beru jako součást zimní přípravy. V Hradci naštěstí máme kvalitní umělý trávník, takže to takový problém není. Ale přírodní trávě se samozřejmě nic nevyrovná (směje se).

Polykáte také tréninkové dávky, které souvisí s kondiční přípravou. Tahle část sezóny obecně nebývá nejoblíbenější...

Já stále patřím mezi ty mladší hráče, takže mi běhání ani tolik nevadí. Dobře vím, že se nám naběhané kilometry budou na jaře hodit. V zápase pak budeme rádi za každý kilometr, který jsme teď v zimě zdolali.

Již ve čtvrtek znovu odlétáte, tentokrát do Turecka. Byl jsi tam už někdy? A jak se těšíš na zápasy s dalšími soupeři ze zahraničí?

V Turecku jsem byl zatím jen na dovolené, na zimním soustředění ještě ne, takže to pro mě bude nová zkušenost. Určitě se těším jak na počasí, tak na zajímavé soupeře, se kterými se zase tak často nesetkáme. Věřím, že to pro nás bude cenná lekce před startem soutěže.

Zdroj: https://www.fchk.cz/clanek.asp?id=Citim-ze-se-sehravame-stale-vic-hlasi-Daniel-Horak-6341

11 ledna 2024
Do Turecka se těším, říká Pavel Juroška a hodnotí uplynulý rok
Do Turecka se těším, říká Pavel Juroška a hodnotí uplynulý rok

V loňském kalendářním roce na sebe nejvíce upozornil z týmu Slovácka Pavel Juroška. Pozornost fanoušků si získal hlavně v jarním zápase proti Spartě.

Jeho gól nakonec připsali rozhodčí jako vlastní brankáři Pražanů Kovářovi. Ovšem nejvýrazněji se zviditelnil výkonem na hřišti plzeňské Viktorky.

Rodák z Prostřední Bečvy vstřelil ve Štruncových sadech svoji první ligovou branku a navrch přidal jednu asistenci. „Konečně jsem protrhl střeleckou smůlu. Byl to zatím můj nejvydařenější ligový zápas,“ zpětně okomentoval svůj výkon jednadvacetiletý forvard, který má v Uherském Hradišti smlouvu do roku 2026.

Jak hodnotíte loňský kalendářní rok, ve kterém jste odehrál největší porci minut?

Co se týká mé osobní stránky, tak jsem za ten rok moc rád. Začal jsem dostávat víc příležitostí a měl jsem i některé zápasy docela vydařené. Jsem rád, že jsem do ligy víc nahlédl. Když mám mluvit o týmovém hledisku, tak se mám docela daří, jsme na čtvrtém místě. Loňský rok můžu hodnotit jenom pozitivně.

Když máme mluvit o vydařených zápasech, tak jedním z nich byl asi zápas v Plzni. Dal jste první ligovou branku a přidal asistenci. Je to tak?

Přesně tak. Byl to asi můj nejpovedenější zápas. Konečně jsem protrhl střeleckou smůlu. Ale i jarní zápas proti Spartě byl docela dobrý, v obou zápasech byla i výborná atmosféra. Hrálo se mi dobře.

Také bychom měli asi zmínit zápasy proti Baníku. Sedm let jste tam působil, navíc v Ostravě hraje váš bratr Jan. Považujete ty zápasy za nejprestižnější?

Tím, že jsem tam působil, tak je to pro mě specifičtější zápas. Mám tam pořád ještě hodně známých. Vždycky když hrajete proti klubu, kde jste působil, tak chcete vyhrát. Navíc tam hraje brácha, takže ta motivace je ještě větší. Co se týká týmového hlediska, tak to beru jako každý jiný ligový zápas.

Jak dělí rodina fandění. Kde se častěji jezdí? Na Baník nebo na Slovácko?

Nejlepší je, když už den dopředu víme sestavu. Podle toho se otec rozhoduje, kam pojede. Když je někdo z nás v základu, tak se jede tam. Zatím mu to vycházelo docela dobře, buď jsem hrál já nebo brácha.

Byly vaše vzájemné zápasy doma o svátcích velké téma?

Jasně. Probírali jsme je s dědou i s taťkou. Rodina si vždycky přeje nejlíp remízu a aby dal každý z nás gól. Na druhou stranu musím říct, že jsme se na hřišti s bráchou až tak často nepotkali.

Jak jste prožil vánoční svátky? Byla nějaká exotická dovolená?

Prožil jsem svátky v klidu s rodinou doma v Prostřední Bečvě. Myslím, že jsem si od fotbalu dostatečně odpočinul. Ta letošní pauza byla o něco kratší. Žádná extra dovolená nebyla. S kamarády jsem si odskočil na kratší výlet do Prahy.

Máte za sebou necelé dva týdny přípravy. Jaká byla?

Náročná, tak jako pokaždé. Ve Slovácku to ani jinak nejde. Ta zimní pauza nebyla až tak dlouhá, člověk z toho úplně nevypadl. První týden jsme měli dvoufázové tréninky. Sobota byla zakončená vzájemným modelovým zápasem. Na druhou stranu musíme říct, že když je příprava náročná, je dobře, člověk z toho těží celé jaro.

Začátek týdne jste měli kondiční testy. Jak pro vás dopadly?

Přesné výsledky ještě nevím. Dává je dohromady kondiční trenér.

Jak moc ovlivnily přípravu velké mrazy začátkem týdne?

Je to nepříjemné, ale žádná změna nebyla. Normálně se jelo podle plánu. Abyste se zahřáli, tak musíte, o to víc běhat (směje se). Věřím, že na soustředění v Turecku nám bude teplo.

Těšíte se?

Hlavně budeme na kvalitních terénech, což bude obrovská výhoda. Určitě to bude lepší jako tady běhat na umělkách. Mám raději jenom lehkou mikinu než tři vrstvy v těchto mrazech.

Kdo bude váš parťák na pokoji?

Nejspíš to bude Martin Kudela, který se vrátil z hostování v Kroměříži a je s námi v přípravě. Byli jsme docela v kontaktu.

Do klubu přišel rakouský útočník Marko Kvasina. Jaká je to posila? Je to konkurence na váš post? Jak se vám jeví na tréninku?

Zatím těch tréninků tolik nebylo, ale každý, kdo přijde, je svým způsobem konkurence. Každým novým hráčem může trenér změnit rozestavení, může mít víc variant do hry. Marko je urostlý, takže si myslím, že to bude podobný typ jako Rigi (Cicilia). Uvidíme, snad nám pomůže a na jaře budeme ještě úspěšnější jak na podzim.

Zdroj: https://slovacky.denik.cz/fotbal-prvni-liga/do-turecka-se-tesim-rika-pavel-juroska-a-hodnoti-uplynuly-rok-20240110.html

10 ledna 2024
Proměna Meindlschmida. Po fotbale se mi nestýská, už je ze mě dálkař, říká
Proměna Meindlschmida. Po fotbale se mi nestýská, už je ze mě dálkař, říká

Hrál fotbal za Slovácko, byl členem reprezentace do 17 let, ale přitom stíhal i atletické tréninky a závody. A to skvěle. Loni získal Petr Meindlschmid zlatou medaili ve skoku do dálky na Evropském olympijském festivalu mládeže.

V Mariboru skončil větrných 790 centimetrů, regulérní osobní rekord má 781.

Nyní ho čeká první velké seniorské měření, jímž bude 30. ledna v Ostravě mezinárodní mítink Gold Czech Indoor Gala. A to rodák z Uherského Brodu teprve příští týden dosáhne plnoletosti.

„Je to můj první velký závod s muži. Netuším, jak mi to půjde v konkurenci závodníků, kteří mají osobní rekordy o několik decimetrů dál. Každopádně to bude cenná zkušenost. Budu se snažit, abych předvedl co nejlepší výkon,“ říkal na tiskové konferenci talentovaný Petr Meindlschmid, mezi jehož soupeře budou patřit český rekordman Radek Juška, ale i světový dálkař číslo jedna Řek Miltiadis Tentoglou.

Do míče si kopl naposledy minulý rok

Jeho fotbalová kariéra, i když se souběžně s atletickou vyvíjela slibně, je už minulostí. „Atletiku už dělám na sto procent, s fotbalem jsem skončil v listopadu. Nestýská se mi po něm. Do míče jsem si kopl naposledy minulý rok a myslím, že si zahrát nepůjdu hodně dlouho,“ nastínil závodník, který je ze sportovní rodiny a vyzkoušel řadu odvětví.

Loni si na zmíněném Evropském olympijském festivalu při štafetě poranil loket, čímž přišel o start na juniorském mistrovství Evropy. Ovšem během léčení se rozmýšlel, jak to bude s jeho sportovní budoucností.

„Mluvil jsem o tom i s rodiči, a když jsem se uzdravil a přišel v Uherském Hradišti do fotbalové kabiny, necítil jsem se tam dobře jako dřív. I nadšení z tréninků nějak opadlo. Naopak mě to táhlo k atletice a těšil jsem se tam. Nechtěl jsem se do fotbalu nutit, a tak jsem s ním skončil. Psychicky se mi ulevilo. Sice nemám o moc víc času, na dráze jsem každý den, ale mám klid,“ přiznal svěřenec trenéra Jiřího Brázdila.

S přestupem k atletům mu radil i Juška, jehož loni sedmnáctiletý mladík nečekaně porazil na Julisce při Memoriálu Josefa Odložila. „Říkal jsem mu, ať dá fotbalu sbohem, protože má pro dálku velký potenciál. Myslím, že předpoklady brzy naplní,“ vyjádřil se finalista loňského MS v Budapešti, který ostatně také kdysi začínal mezi fotbalisty.

Na hřišti byla jeho předností rychlost

Petr Meindlschmid dokázal několik let úspěšně oba sporty kombinovat. „Ještě na základce to probíhalo tak, že hned ze školy jsem šel trénovat s fotbalisty. Skončilo to kolem půl čtvrté a v ten čas začínal kousek vedle atletický trénink. Z fotbalu jsem byl rozcvičený, a tak se stačilo převléct a jít na druhou fázi,“ vysvětlil.

Fotbalovým trenérům Slovácka jeho ‚atletické zálety‘ zkraje nevadily. „Vlastně až do té doby, než jsem začal fotbal na úkor atletiky omezovat. Dokud jsem stíhal všechny tréninky a zápasy a atletika byla vlastně jen volnočasová aktivita, neměli námitky. Ovšem když přišly cesty na větší závody do ciziny, cítil jsem od nich, že bych si měl vybrat. Při rozvázání smlouvy mi pak řekli, že tušili, že to se mnou tak dopadne,“ přiznal.

Bylo mu naznačeno, že je reprezentant a může to někam dotáhnout. Ale netlačili na něj, nechali to něm. Mladík pak ani příliš nezvažoval, že průměrný ligový fotbalista je na tom finančně líp než špičkový atlet. „Vycházel jsem spíš z toho, kde se cítím líp. Fotbal mě už tolik nenaplňoval a nechtěl jsem ho hrát jen kvůli penzům,“ poznamenal nadějný dálkař.

Z fotbalu, kde hrál na stoperu, si do atletiky přinesl moment, že chce někoho překonat. „Když někdo usiluje o základní sestavu, musí být na stejném postu lepší. Myslím, že se mi to v atletice může hodit. Jsem bojovný typ a chci být lepší než ostatní. Na hřišti byla mou předností rychlost, jelikož většina zadáků tak není běhavá. Díky tomu jsem vyčníval. Na druhou stranu mi někdy balon u nohy překážel. Nebyl jsem technický typ,“ culil se.

Jednou by chtěl překonat Radka Jušku

Rozhodování probíhalo i podle toho toho, jestli dát přednost kolektivnímu nebo individuálnímu sportu. „Nebylo jednoduché postavit to na stejnou úroveň. Nakonec jsem si to v hlavě srovnal. Uvědomil jsem si, že když něco pokazím na trávníku, odnese to celá jedenáctka. Mrzelo by mě to víc, než kdybych to zvoral jen sobě. V atletice si za chybu mohu jen sám. Vyhrála u mě i z tohoto hlediska,“ přiznal.

Jedna věc ho trochu trápí. „Chodil jsem místo školy na přípravu s jedním trenérem, abych si zlepšil techniku. Scházeli jsme se jednou týdně a navíc v jeho volném čase. Z mého rozhodnutí byl pak zklamaný a mě to také mrzí. Snažil se mi pomoci a nakonec mu nevyšlo, aby ze mě udělal fotbalistu… Ostatní to však přijali bez problémů.“

V Ostravě se bude jako nejmladší ze startujících rozkoukávat a sledovat řeckého šampiona. „Budu se od něj snažit něco pochytit z rozcvičení, ale při závodě se soustředím jen sebe,“ pokračoval Meindlschmid a netajil se tím, že by ho potěšilo, kdyby se mu na Zlatém mítinku povedlo překonat osobní rekord. „Vždycky se chci posunout. Bylo by krásné, kdyby rekord padl v Ostravě.“

Má i další cíle. „Nejbližší je dostat se v létě juniorské mistrovství světa do Peru a tam se probojovat do užšího finále. A ten dlouhodobější je skákat osm metrů a překnovat Radka Jušku.“

Zdroj: https://www.denik.cz/atletika/meindlschmid-atletika-fotbal-dalka-skok-daleky-reprezentace.html

2 listopadu 2023
Z béčka k pohárovému hattricku. Supernáhradník poslal Duklu do čtvrtfinále
Z béčka k pohárovému hattricku. Supernáhradník poslal Duklu do čtvrtfinále

Přišel, viděl a za necelých 13 minut nastřílel hattrick. Záložník Lukáš Buchvaldek naplnil definici dokonalého žolíka a postrčil Duklu ke vstupence do čtvrtfinále fotbalového MOL Cupu.

„To on nám zajistil postup,“ chválil trenér Petr Rada po osmifinálové výhře 3:1 nad Vyškovem.

Když šel v 61. minutě na plac, kouč mu nařídil: „Dej gól.“ Buchvaldek ho poslechl hned třikrát a vykouzlil pro Duklu sladký obrat. Dejvický tým s lídrem druhé ligy doma na Julisce po první půli prohrával, ovšem díky rozjetému náhradníkovi nakonec slavil postup.

„Sešlo se to krásně. První dotyk, gól. Druhý dotyk, faul. Třetí dotyk, gól z přímáku. Čtvrtý dotyk, penalta a další gól,“ s úsměvem vyprávěl Buchvaldek.

Byl v laufu, věřil si i na penaltu. „Jen jsme na sebe mrkli s Markem Červenkou a on kývl hlavou. Pochopil, že si jdu pro hattrick, chtěl bych mu poděkovat,“ vzkázal Buchvaldek.

Na podzim přitom hrál spíš v béčku a ve druhé lize stihl zatím jen dvě minuty. Ovšem pohár mu sedí, trefil se i minule na Slovácku (4:3). „Už tam hrál dobře a teď si ještě víc zvedl sebevědomí. Měl dlouhé zranění a tréninkové manko, rozhodně tu není na ocet,“ vykládal trenér Rada. „Lukáš má stejnou pozornost jako ostatních 25 hráčů, každý je na stejné úrovni.“

Dukla znovu potvrdila, že má našlápnuto k nejlepší sezoně od sestupu z první ligy v roce 2019. Ve druhé lize je druhá o bod za vedoucím Vyškovem a vyhlíží jarní čtvrtfinále poháru. „Rozhodně zažíváme lepší podzim než loni: vyhlásil jsem, že se chceme poprat o postup, místo toho jsme hráli o záchranu,“ připomněl Rada.

„Už na jaře přišlo zlepšení a teď chceme minimálně do baráže. Ať si každý říká, co chce, Dukla by se měla pokusit o postup,“ zdůraznil Rada. „Povedl se nám další malý postup v poháru a na jaře chceme udělat ještě jeden velký do první ligy.“

Zdroj: https://www.sport.cz/clanek/fotbal-z-becka-k-poharovemu-hattricku-supernahradnik-poslal-duklu-do-ctvrtfinale-5015789#utm_content=ribbonnews&utm_term=dukla&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

RBR SportConsult a.s.
Na Míčánce 33
169 01 Praha 6