Ligu hrát nebudeš, o karton šampaňského! Teď Kalvach válí v Plzni a má za sebou debut v reprezentaci

Do Plzně pasuje jako zadek na hrnec. Pro Viktorii je jackpotem. Na záložníka Lukáše Kalvacha se snáší chvála, od letního přestupu z Olomouce si vede skvěle. Dokonce mu začaly chodit pozvánky do reprezentace, kde si už odbyl debut. "S tlakem si umím poradit, díky povaze mě jen tak něco nerozhází," tvrdí 24letá kometa.

Souhlasí. Kdybych na hřišti přemýšlel nad situacemi, co se staly, nepomohlo by mi to. V klidu jsem i mimo trávník. Byl jsem odmala vedený ke slušnosti, průšvihy nedělám.

Chvilku mi trvá, než se otevřu. Kluci mě ale vzali v pohodě. Nebo si to aspoň myslím.(směje se) Zařadil jsem se do základu, po pár kolech se začalo týmu dařit. Je docela legrační, že jsem mediálně nejvytíženější hráč Plzně na podzim. Přitom tohle moc nemusím, nepatřím mezi ty, kteří by byli aktivní na sociálních sítích. K životu je nepotřebuju. Vyšly mi nějaké zápasy, dal jsem za Plzeň první góly, mluvčí mě bere na tiskovky. K fotbalu rozhovory patří, nemám s tím problém.

Chvála je určitě příjemnější, než aby se psalo, že příchod Kalvacha do Plzně je omyl. Nebo že jsem špatná posila. Neměl jsem strach z konkurence, nepřemýšlel jsem, že bych se neprosadil. Říkal jsem si, že Plzeň si mě nevybrala jen tak, bez důvodu. Mojí silnou stránkou je, myslím, předvídání v defenzívě a rozehrávka. Navíc jsem mohl několik zápasů hrát vedle Patrika Hrošovského. I za ten krátký čas jsem od něj nějaké věci odkoukal. Teď jsme uprostřed s Romanem Procházkou, sedli jsme si.

Spousta lidí tohle říkala, vnímal jsem je. Nemyslím, že bych úplně převzal roli Patrika, jsme oba jiní. Ani nechci být druhý Patrik Hrošovský. Chci hlavně pomáhat týmu. A zároveň zlepšit produktivitu. V Plzni k tomu mám velkou možnost. Rád bych Viktorce pomohl k dalšímu titulu.

Ztráta je velká, nezvládli jsme nějaké zápasy. Do konce je ale ještě devatenáct kol, chceme Slavii šlapat na paty, dostat ji pod tlak. Nic nevzdáváme.

Je jí devětadvacet, volejbal už pro ni nebyl životní prioritou. Když jsem jí řekl, že přestup do Plzně je na spadnutí, naše první reakce byla, že tam chceme být spolu. Já v Plzni, Darina čtyři sta kilometrů daleko, a viděli jsme se jednou za týden? Tuhle cestu jsme zavrhli. Teď začala novou životní etapu. Skončila na vrcholu, tak by to mělo být.

Trenér nebyl nadšený, chtěl, aby zůstala. Přemlouval ji potom i nový kouč. Nakonec i trenér v Plzni, která hraje druhou volejbalovou ligu. Jenže bylo by vlastně stejné, kdyby hrála za Plzeň. Víkendy by stejně trávila na cestách. Byla už rozhodnutá, že nebude hrát. Nátlaku odolala. Ze začátku možná myšlenky na návrat měla. Najednou nebyla v partě s holkama, asi se jí trochu stýskalo. Ale už jí to přešlo.(směje se)

Spíš kluci v Sigmě. Darina má titul a ty nemáš žádnej, říkali často.

Podporovali jsme se navzájem. Když vyšel čas, chodil jsem na volejbal, Darina zase na fotbal. Ale nekritizovali jsme se, neradili jsme, si, co kdo měl udělat jinak. Zápasy jsem rozebíral s tátou nebo se strejdou, který hrával druhou ligu, teď je trenérem u reprezentační šestnáctky. A také s dědou Jiří Vítem. Hrával za Sigmu, v nároďáku dělal dlouhé roky maséra.

Z první nominace jsem byl překvapený. Seběhlo se to rychle. S Plzní jsme hráli předkola evropských pohárů, neuvažoval jsem, že by nominace mohla přijít. Byl jsme původně mezi náhradníky, nakonec mě trenér Šilhavý dodatečně povolal. Byl jsem u výhry v Černé Hoře a fantastického zápasu s Anglií. Byla neskutečná euforie. Proti Severnímu Irsku, kdy jsem debutoval, už to ze strany týmu nebylo ideální. Ale hlavně, že se zvládla Anglie. Byli jsme jeden tým, na hřišti i na lavičce. Super zážitek.

To by byl pro mě další velký krok, motivaci mám obrovskou. V reprezentaci mám velkého konkurenta Tomáše Součka, dostat se před něj je teď hodně těžké, potvrzuje delší čas ohromnou kvalitu. Musím bojovat a hrát, abych dostal šanci.

Upřímně, následný návrat do Sigmy byl pro mě hodně složitý. Řešila se spousta variant, klub se mnou moc nepočítal. Zachránilo mě, že trenér Jílek byl na srazu jednadvacítky. Tím se odložilo rozhodnutí, co se mnou bude. Měl jsem už domluvené další hostování ve druhé lize. Nakonec jsem jednou nastoupil v přípravě, navíc se zranil hráč, který přišel do středu zálohy. Tam nastal zlom. Nebyla jiná varianta, museli mě dát do sestavy. Hodili mě do vody, a já plaval. Už jsem v sestavě zůstal.

Podle mě ano. Byl jsem tenkrát přesvědčený, že půjdu ze Sigmy. Trenér Chromý mi prozradil, že manažer Sigmy pan Minář se vsadil o karton šampaňského, že se v lize neprosadím. Jsem rád, že se mýlil.

https://www.sport.cz/fotbal/euro2020/clanek/1163810-ligu-hrat-nebudes-o-karton-sampanskeho-ted-kalvach-vali-v-plzni-a-ma-za-sebou-debut-v-reprezentaci.html#section-artcl

Nejnovější zprávy