Hubník začal boj o flek. Hlavně chci přípravu absolvovat bez zranění, přeje si

Na předzápasové rozcvičce si naběhl na centr, trkl vysokým čelem do míče a napnul síť. Pak si u lavičky v parnu zchladil rozpálenou hlavu sprškou vody.

Ještě otcovsky objal o patnáct let mladšího útočníka Pavla Zifčáka, jemuž kvůli zápisnému přenechal kapitánskou pásku, a ve fosforově svítících kopačkách šel na to. Zase po čase v modrém dresu fotbalové Olomouce s číslem čtyři. "Jasná volba," kývne bývalý reprezentant Roman Hubník, velká posila Sigmy.

V prvním přípravném utkání proti třetiligovým Rosicím odehrál šestatřicetiletý stoper úvodní poločas; mančaft dirigoval, na hřišti číslo 2 v areálu Androva stadionu byl slyšet. Na slavného odchovance, jenž posledních šest let kapitánoval Plzni, se přišlo pozdní odpoledne podívat pár stovek diváků, kteří fotbal v době covidové upřednostnili před nedalekým koupalištěm.

Viděli upocené vítězství 1:0 a Hubníka v tříobráncovém systému uprostřed, s kolegy Greššákem a Jemelkou téměř bez práce.

"Moc jsem se tam nenaběhal. Soupeř napadal jen v jednom. Pak jsme se vrátili k systému ve čtyřech vzadu. Určitě je na čem pracovat," prohodil o půli, kterou jeho jedenáctka vyhrála po dorážce záložníka Housky, potom nastoupila druhá sestava. "Soupeř běhal bez balonu, kdybychom měli těžšího soupeře, byl by ten poločas náročnější."

I tak mělo tuctové utkání pro něj zvláštní nádech. Když nepočítáme půlroční hostování na Hané před pěti lety z rodinných důvodů, je sigmákem po třinácti letech, tehdy ho Olomouc prodala za rekordních 98 milionů korun do FK Moskva.

"Když jsem sem přišel poprvé, tak areál vypadal úplně jinak," usmíval se. "Pocity jsou hezký, vrátil jsem se domů." Vytáhlý sympaťák z Halenkova udělal krásnou kariéru. Byl na dvou evropských šampionátech, se Spartou a Plzní slavil české tituly, zahrál si Ligu mistrů a s Herthou Berlín prestižní bundesligu. Teď uzavírá kruh, ale na konec s dvouletou smlouvu ještě nemyslí. I proto, že ho bolavě nakopnutý nárt už netrápí. "Není tam žádný limit, necítím to už delší dobu. Zatím klepu na dřevo."

Se sigmáky je právě v nejtěžší fázi zkrácené přípravy. "Je tvrdá, únava je větší, proto jsme sestavu rozložili na dva poločasy. Zítra zase máme dvoufázový trénink. Čtrnáct dní bude důležitých, abychom se připravili na sezonu, protože příprava je hrozně krátká," povídá. "Máme za sebou čtyři tréninky a jeden poločas, takže zatím dobrý." I jeho čeká boj o místo v sestavě. Byť kvůli únavové zlomenině je na další čas mimo hru Štěrba, konkurenci má v kapitánovi Benešovi a v opoře Jemelkovi velkou.

"Hlavně chci přípravu absolvovat bez zranění, což je nejdůležitější. A jak to bude v prvním mistrovském zápase, záleží na trenérovi."

Domů do Olomouce se vrátil především kvůli synovi Patrikovi, jehož má vytetovaného na těle. Už nechtěl dojíždět, ač mu Viktorka nabízela prodloužení kontraktu. "Byl jsem s Romanem ve spojení už půl roku, chtěli jsme ho už v zimě. Jsem rád, že přišel teď. Pro zadní řady je to klid a hlavně osobnost do kabiny. Slibuji si, že tam přinese ten správný duch," těší Hubníkův příchod trenéra Radoslava Látala.

Extra sehrávání navrátilec nepotřebuje. "Vůbec s tím nemám problém, já ty kluky znám. Stačilo mi pár tréninků. Myslím si, že to bude dobrý." Skok oproti našlapanému kádru Plzně však zpozoroval. "Skok určitě, protože Plzeň hraje vždycky o ty nejvyšší cíle, ty se tady nedávají." Před odchodem do sprchy ještě dodal: "Věřím, že sezonu začneme dobře a dobře skončíme."