Jako nejlepší hráč Sigmy se vůbec necítím, říká Jemelka

Když jste v Olomouci v něčem nejlepší a ještě se jmenujete Václav, pak se přezdívka "král Václav" přímo nabízí. Fotbalový obránce Václav Jemelka už "kraluje" v kádru Sigmy rok a půl.

Od svého nástupu do ligy byl třiadvacetiletý stoper už potřetí vyhodnocen redaktory Deníku jako nejlepší hráč mužstva.

"Já sám se ale jako nejlepší vůbec necítím, jsou tam jiní adepti," říká skromně.

Koho by zvolil, kdyby vybíral nejlepšího hráče sám? Co si odnesl z letní účasti v pohárové Evropě? Jak se mu hraje v novém systému se třemi obránci? Jak moc se zaobírá reprezentací či přestupem do zahraničí? Na to všechno odpovídal ve velkém rozhovoru.Potřetí za sebou jste vyhrál v bodování redaktorů Deníku. Bylo to tak loni po podzimu, na konci sezony a teď znovu. Jak to děláte?Asi v redakci sedí někdo, kdo mě má rád a hodnotí mě dobře (směje se). Je to příjemné. Jsem za to hodně rád. Ale sám bych se jako nejlepší hráč nehodnotil. I vzhledem ke zraněním a pauzám, které jsem měl, si myslím, že by tam byli i jiní adepti.Koho byste za nejlepšího hráče vyhlásil vy?Asi Hausiho (záložník David Houska - pozn. red.). Měl z nás všech nejstabilnější formu. V každém zápase podával maximální výkony. Odehrál taky všechny zápasy.Dá se ale říct, že od doby, co hrajete ligu, jste pořád nejlepší.Jsem rád, že jsem vůbec do ligy naskočil. Bylo to trochu dílo náhody. Někteří stopeři tenkrát nemohli hrát, takže jsem dostal šanci já. Všichni mi říkali, abych ji chytil za pačesy, protože už nemusí přijít. Tak se snažím dělat maximum, abych se v týmu udržel.A více než úspěšně. Před rokem a půl vás skoro nikdo neznal. Dnes už vás zastavují na ulici?Občas mě fanoušci poznávají. Je to příjemné. Nějakou pozici už jsem si tady vybudoval, to je pravda. Chtěl bych být pro mužstvo oporou.Taky jste se dostal do reprezentace.Za to jsem taky rád, že jsem tam mohl být, i když jsem nakonec neodehrál ani minutu. Byl to velký zážitek. I teď si vážím toho, že jsem v povědomí lidí, kteří reprezentaci vybírají, a objevuji se mezi náhradníky. Cením si toho, že můžu být mezi nejlepšími hráči v republice.

O odchodu do zahraničí

V souvislosti s vámi se mluvilo také o odchodu do zahraničí. Feyenoord, Udine... Nepřemýšlíte nad tím, že se možná blíží čas posunout se dál?Mluví se o tom pořád, ale já to stále neřeším. Nechci si to vůbec brát do hlavy. V pauzách to třeba s manažerem trochu probíráme, ale během soutěže vůbec. Snažím se soustředit jen na naše zápasy a na to, abychom se dostali do vyšších pater tabulky.Sezona pro vás začala účastí v pohárech, po kterých jste prahli.Bylo to něco neskutečného. Ať už atmosféra, nebo možnost zahrát si proti hráčům špičkových kvalit, jaké má Sevilla. V Almaty na Kajratu jsme si zase vyzkoušeli úplně jinou zemi. Ne každému se podaří dostat se do Kazachstánu, to byl velký zážitek. I zkušeností okolo fotbalu nám dala účast v Evropské lize strašně moc. Třeba když na nás po zápase v Kazachstánu čekali fanoušci a chtěli po nás podpisy.To se vám nestává ani tady doma s vlastními fanoušky, že?Přesně tak. Spíš jsme počítali, že tam bude hodně bouřlivé prostředí, když jsme je vyřadili, ale naopak byli velmi přátelští a chtěli se s námi fotit. Bylo to krásné.A co Sevilla, kde jste smolně kvůli zranění přišel o odvetu?Oba zápasy byly i tak obrovské zážitky, i když každý trochu jinak. Ten první přímo ze hřiště, kdy jsme si dokázali, že s nimi jsme schopní držet krok. Sahali jsme možná i po vítězství. Tyhle konfrontace nám mohou dát strašně moc. Možná se to neukázalo hned, ale do budoucna to určitě zúročíme. Třeba tak, že kdybychom se do Evropy dostali znovu, budeme už lépe připravení.

O výhrách a prohrách

Jaké bylo prožívat super zážitky v pohárech a v lize jít od porážky k porážce, až z toho byl nejhorší start Sigmy v historii?Nic příjemného. Většina z nás takovou krizi zažila poprvé. Plácali jsme se v tom a nevěděli, jak z toho ven. Nakonec se ale podařilo udělat nějakou šňůru, kdy jsme neprohráli. Snad nám to pomůže a od jara to bude ta pravá Sigma.Co jste udělali jinak? Kde byl problém? A kde se to zlomilo?Těžko říct, kde se to zlomilo. V těch úvodních zápasech jsme nebyli dost koncentrovaní a poctiví v bránění, jak o tom mluvil i trenér. Postupem času jsme ale začali pokyny plnit lépe, přestali jsme góly dostávat. Myslím, že to bylo hlavně v té poctivosti. I když v těch chvílích už se přidávalo snad úplně všechno. Každý odraz šel k soupeři, neměli jsme ani štěstí, které se nás drželo v minulé sezoně, kdy jsme dali třeba gól v první minutě a pak se hned hrálo úplně jinak. Teď jsme první gól naopak snad pokaždé dostali a byli hned dole.Obrat nastal v zápase se Spartou, kde jste naopak poctivým výkonem soupeře zcela přejeli.To byl nejspíš opravdu ten zlom. Byl to asi náš nejlepší zápas na podzim v lize.

Se třemi stopery

V závěru jste také začali úspěšně hrát v novém rozestavení se třemi stopery. Jakou to hrálo roli?Bylo to pro nás trochu vysvobození. Ve čtyřkové obraně jsme byli asi čitelní a moc jsme nevěděli, jak z toho ven. Myslím si ale, že nám ten systém dobře sedl. Jsme nebezpeční, když zahušťujeme střed. Pokud střeďáci hrají dobře, tak můžeme každého přehrát.Je to pro vás jako stopera hodně jiné?Tento nový styl je lehce odlišný, co se týká organizace. Je to trochu náročnější, musíme se líp přesouvat ze strany na stranu. Hlavně halfbeci toho hodně naběhají, já na stoperu zase tolik ne. Důležitá je komunikace, abych si hráče správně posunoval z prostřední pozice. Každopádně je to pro nás plus, že se naučíme i nový systém. Je lepší mít to zažité, můžeme styly v zápasech různě měnit.Jak vám osobně sedí role šéfa obrany? V novém systému ji asi musíte řídit ještě o trochu víc, ne?Je to podobné jako ve čtyřkové obraně, kde stoper musí organizovat. Moje role je spíš víc zajišťovat. A mám taky větší prostor pro čtení hry. Zdá se mi, že to můžu víc uplatnit, než v tom klasickém systému, kde si určité věci nemůže stoper dovolit.

O dalších cílech

Do zimní přestávky vás čekají ještě čtyři zápasy. Co na to vlastně říkáte, že se bude letos ligová soutěž hrát skoro až do Vánoc?Bude to asi trochu náročnější na hlavu. Je to poprvé, nebude snadné vydržet v koncentraci celý prosinec. Do Vánoc se obvykle nehraje. Dá se čekat, že pokud bude sněžit, tak asi nebudou úplně kvalitní terény a čekají nás spíš bitvy než krásný fotbal. Ani na trénink se do té zimy člověku opravdu moc nechce, ale poprat se s tím určitě dá. Musíme se s počasím i terény zkrátka vyrovnat.Jaké cíle si před sebe do druhé poloviny ligy stavíte? Jak vysoko se dá ještě dostat?Dostat se dá podle mě pořád i do první skupiny, která bude hrát o titul. Ukázal nám to třeba letos na jaře Jablonec, který vyhrál skoro všechno. Určitě to není úplně nereálné. Na druhou stranu momentálně se opravdu díváme hlavně do prostřední skupiny. Především se budeme chtít vyhnout skupině o udržení.Jak se vám vlastně líbí nový systém ligy, kdy po 30 kolech přijde ještě nadstavba?Abych pravdu řekl, úplně nadšený jsem z toho nebyl, když se o tom rozhodlo. Systém play-off mi přišel zvláštní. Na druhou stranu, čím víc se hraje, tím líp. Odehrajeme víc zápasů a každá skupina může být nakonec zajímavá. Asi bude nejlepší vyhodnotit si to až po celé sezoně. Uvidíme, co to ve výsledku přinese.Pro Sigmu může být výhodné, že i přes nepovedený start má pořád šanci na Evropu, pokud pronikne do prostřední skupiny.

Je to tak. Dostat se aspoň do střední skupiny je pro nás teď základ. Pak už se může stát cokoliv. Nám se asi paradoxně hraje trochu líp s těmi silnějšími soupeři, takže bychom do boje o poháry ještě mohli promluvit.

Zdroj: https://olomoucky.denik.cz/fotbal-prvni-liga/jako-nejlepsi-hrac-sigmy-se-vubec-necitim-rika-jemelka-20181123.html

Nejnovější zprávy