Úvod belgické štace? Housle od kouče. Jak Jemelka objevuje Lovaň

Po dvoufázovém tréninku přijede taxíkem na hotel hladový. Ještě vyběhne do malebného centra Lovaně plného útulných kaváren pro něco k snědku. Ani vytrvalý déšť Václavu Jemelkovi nemůže vadit. Po narození dcerky Mii a debutu ve fotbalové reprezentaci si plní rodák z Uničova další sen.

V poslední přestupový den zamířil pětadvacetiletý stoper Václav Jemelka z Olomouce na první zahraniční štaci do klubu Oud-Heverlee Leuven, šestého týmu belgické ligy, jehož vlastní bohatá organizace King Power International Group, pod kterou patří i anglický Leicester City.

Hned při první příležitosti se probojoval do základní sestavy, v pohárovém duelu proti týmu Knokke byl u vítězství 2:0.

Jaký byl první trénink?
Docela dlouhý. Koukal jsem na statistiky GPS, co tam měli z minulého týdne, a takhle dlouho oni trénují - přes dvě hodiny. A do čtvrtka jsme jeli ráno i odpoledne. Zatím se s tím seznamuji.

A se spoluhráči? Musel jste jim v kabině zazpívat?
Ne, zatím nic takového neproběhlo. Akorát mi trenér před cvičením, kdy jsem se nedíval, nasadil housle a musel jsem udělat pět kliků. Taková srandička.

Už si budete dávat pozor.
Musím. Kabina je kamarádská, i trenér říkal, že je vše O. K. Také lidé kolem jsou moc fajn. Dojmy mám zatím skvělé. Akorát tam hodně lítají jazyky - francouzština, vlámština... Občas jsem trošku ztracený, musím se s tím poprat. Většina mluví anglicky, v tom problém není, ale když začnou francouzsky, tak se do toho nemám jak zapojit.

Hostování s opcí na přestup se dotáhlo v poslední možný den.
Už jsem s tím skoro nepočítal. Dozvěděl jsem se to chvilku před zápasem s Plzní. Musel jsem si rychle sbalit věci, bylo mi řečeno, že mám ještě odehrát utkání a potom se jede. Ani jsem neměl čas nad tím přemýšlet, najednou se to prostě stalo. Leuven potvrdil, že mě hrozně chtěl, a přistoupil na všechny podmínky, které si Sigma kladla. Minulé pondělí kolem desáté hodiny to bylo potvrzené.

Jak se vám hrál zápas s Plzní, když jste se chvíli před ním dozvěděl, že máte zahraniční angažmá? Nebál jste se, že zranění to může zhatit?
Chtěl jsem si ten zápas hlavně užít. I když jsem věděl, že je poslední v Olomouci, dal jsem do toho maximum a vůbec jsem nehleděl na to, jestli se můžu zranit. Zápas s Plzní je vždycky docela vyhecovaný, chtěli jsme je porazit, věděli jsme, že na tom nejsou psychicky ani fyzicky po Izraeli úplně nejlíp. Chtěl jsem skončit výhrou, ale brali jsme i remízu. Jak říkal můj manažer: Je jedno, jestli mi řekne, že přestupuju a budu se těšit, nebo mi řekne, že nikam nejdu a budu naštvaný. V tomhle ohledu to bylo prašť jako uhoď.

Stihl jste se v Sigmě rozloučit?
Ani moc ne. Oznámil jsem to v kabině po zápase, jen jsem si s klukama plácnul a poděkoval jim za všechno. V tu dobu jsem ani nevěděl, jestli se to vůbec stihne. S trenéry i maséry jsme si vyměnili jen pár slov a musel jsem spěchat na vlak. Bylo to hektické.

Patřilo vaše speciální poděkování kapitánovi Romanu Hubníkovi, po jehož boku šly vaše výkony zase nahoru?
Roman je zkušený, řídí si to. Myslím si, že vedle něho by vyrostl každý hráč. Hraje se vedle něho fakt dobře. Je vidět, že je to opravdu nadprůměrný český hráč. Když bude vedle něj hrát Beneš, Štěrba nebo Poulolo, tak se jim bude dařit.

Co jste od Hubníka odkoukal?
Hlavně že je potřeba furt mluvit, že komunikace je velice důležitá.

Spolu jste si nečekaně zahráli i za reprezentaci proti Skotsku.
Byli jsme rádi, že jsme mohli hrát spolu a ještě za námi byl Aleš Mandous. Kdyby ještě hrál od začátku Radim Breite, bylo by to úplně top. Ale naskočil potom a my jsme si to moc užili. Dobře, že jsme hráli spolu a takhle to dopadlo. Zážitky a pocity jsou z toho krásné.

Měl váš první reprezentační start ohlas také v Lovani?
Zatím mi nikdo nic k tomu neříkal. Ani nevím, jestli to mělo nějaký vliv na přestup. Lovaň měla zájem dlouhodobě, měli mě naskautovaného. Určitě věděli, že jsem za repre nastoupil, takže nějakým způsobem to asi pomohlo, ale chtěli mě dost i předtím. Nemyslím si, že by to byl klíčový moment v přestupu.

V zimě jste byl zklamaný, že vás Sigma nepustila do Almaty. Jste zpětně rád? Belgická liga je pro hráče v dobrém věku s reprezentačním potenciálem lepší než kazašská, byť finančně asi nikoli.
Belgie je navíc kousek, město je nádherné. Vůbec jsem o něm nevěděl, protože hráli druhou ligu. Všechno je tady na skvělé úrovni. Když jsem viděl šatnu Leuvenu a tréninkové centrum, tak to je velká paráda. Mají koncept, že do budoucna to budou ještě hodně zlepšovat. Pocity jsou krásné. Asi jo - všechno zlé je k něčemu dobré. Ale jestli to bude dobré, ukáže až čas.

Nemáte důvod pochybovat, že byste na belgickou ligu nestačil.
Děkuju. Já jsem rád, že jsem zdravý a Leuven mě chce na pozici stopera už dlouhodobě. Mají také zraněné hráče, já se o to poperu a doufám, že šanci tady chytím a nepustím.

Dá se zázemí srovnat se Sigmou?
Nechci shazovat Olomouc, ale King Power dodává Leuvenu hodně peněz. Finanční prostředky mají na to velké. Sportovní ředitel říkal, že hlavní tribuna je dva roky stará. Šatna vypadá jak z Premier League v Manchesteru City. Z toho jsem byl nadšený. V tréninkovém centru mají všechno - kuchyň, bar, vaří si tam snídaně i obědy. V tomhle jsou dál než Sigma. I co se týče hřiště - jsou tu dvě umělky a čtyři travnatá hřiště. Mají lidi z Anglie, co se jim starají o trávníky, které vypadají fantasticky. Hezky to tady jezdí. Docela dost tu prší, co jsem si všiml a říkali i místní.

Belgická liga je velmi sledovaná skauty a byla pro mnoho hráčů můstkem do top soutěže. Vnímáte i větší šanci na národní tým?
Hodně hráčů z belgické ligy přestupuje do Premier League. Je to velké lákadlo, že když budu podávat dobré výkony, tak šance se posunout je veliká. Není to otázka jednoho roku. Uvidíme, jestli pak Leuven vůbec uplatní opci. Otazníků je dost.

Jaký ohlas měl váš odchod u rodiny v Uničově?
Zpráv mi přišlo hodně jak z Uničově, tak z Olomouce. Nestačil jsem se tím probírat. Všechno je narychlo, jsem na hotelu, jezdím na trénink zatím taxíkem, který mě vyzvedává a pak hází zpátky. Celý den trávíme v tréninkovém centru, od snídaně až po regeneraci po odpoledním tréninku, takže se vracím pozdě. Doma byl ohlas skvělý, všichni mi to přejí. Naši jsou akorát zklamaní, že neuvidí malou Miu, když se sem za mnou budou s přítelkyní stěhovat, jakmile tady najdu bydlení. Takže jim nebudu ani tolik chybět já, ale Mia.

Debut v reprezentaci, přestup do zahraničí, narození dcerky. Zažíváte krásné období, že?
Jo, jde to hezky. Všechno pěkně postupně. Jestli zvládnu tady tuhle třešničku na dortu, budu strašně moc rád. Musím z toho vytřískat, co nejvíc to půjde, dokud se daří, protože jak to jde nahoru, tak se může jít rychle dolů. Budu se snažit nahoře udržet co nejdéle.

Lovaň je krásné město s historickou univerzitou. Stíháte koukat z okénka v taxíku?
Koukám moc. Líbí se mi, že se tu hodně jezdí na kole, je tady dost cyklostezek. Když jsme jeli na trénink taxíkem, pršelo, a přesto jsem viděl z okénka asi třicet kolařů. Jezdí se za každého počasí, lidé mají pláštěnky, je jim to jedno. Centrum je nádherné, hodně restaurací a kaváren, i přes tu koronu lidé sedí venku a baví se. Vypadá to tady krásně. Těším se, až to s malou a přítelkyní začneme procházet.

A ještě se dvěma psy, ne?
Chceme si je vzít, uvidíme, jestli hned, nebo nejdřív přivézt jen Miu, psy nechat u ségry a zabydlovat se.

Belgická liga má ofenzivní pověst. Těšíte se, až budete nahánět Krmenčíka v Bruggách nebo bývalého spoluhráče ze Sigmy Chorého, který teď odešel do Waregemu?
Jsem zvědavý, jestli budu víc bránit, nebo útočit. Radši bych útočil, ale nemyslím si, že budu v pozici, kdy bych mohl extra vyjíždět. Těším se moc. Jsou tady kvalitní útočníci i týmy. A hned první dva ligové zápasy jsou na Anderlechtu a doma s Bruggami. Jestli nastoupím, bude to opravdu křest ohněm.