De Ketelaere, Kossounou, Krstovič, Lookman. Všechno hvězdy Atalanty, které si vylámaly zuby na Jakubu Markovičovi. Jak zápas strůjce bezbrankové remízy hodnotil?

„Pro mě osobně to byl vnitřně asi největší zápas, co jsem kdy hrál. Jsem rád, že teď můžu říct, že byl s nulou. O tomhle jsem snil,“ uznal před novináři po své premiéře v Lize mistrů 24letý gólman.

S nulou to bylo hlavně díky vám…
„Ne, díky obraně, která se chytala s jejich neskutečně rychlými útočníky. Díky klukům vepředu, záložníkům, kteří udrželi míče, abychom si mohli trošku odpočinout. Byla to zásluha celého týmu! To, že jsem tam měl pár zákroků, za to jsem rád.“

Byl jste nervózní před zápasem?
„Teď už to můžu říct, byl jsem nervózní. Na rozcvičce to ale ze mě absolutně spadlo. Na hotelu přemýšlíte o tom, co se může stát, jak to bude vypadat, to je těžké. Na stadionu už jsem se z toho ale dostal.“

Nominaci jste se dozvěděl kdy?
„Musel jsem s tím počítat celou dobu, čekal jsme, co mi trenéři řeknou, den před zápasem mi to potvrdili.“

Byl toto ten zápas, kvůli kterému jste se z Baníku do Slavie vracel?
„Určitě. Zahrát si Ligu mistrů je sen každého fotbalisty, věděl jsem, že v ní snad budeme. Byl to jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl pro návrat.“

Kolik vás bude vychytaná nula stát?
„Doufám, že nic! Nulu už jsem ve Slavii vychytal, snad se tohle nepočítá nějak jinak (smích).“

Poprvé fanoušci vyvolávali vaše jméno při děkovačce, že?
„Nevím, asi možná ano. Je to strašně krásný pocit, když vaši fanoušci tohle udělají. Ale jak jsem řekl už, je to úspěch celého týmu. To, že jsem byl trošku víc vidět, je hezké, ale neubírá to kredit celému týmu.“

Jaký zákrok byl nejtěžší?
„Asi ten ve druhém poločase, šel ze strany, nebyl jsem úplně v postavení, kdy bych měl chytat. Trošku jsem chtěl ještě zalézt…“

A Krstovič z malého vápna v první půli?
„To jsou ty věci, když je gólman včas na správném místě. To jsem byl, pak už je to jen náhoda.“¨

A váš fantastický dvojzákrok okomentujete jak?
„Otevřeli jsme prostor směrem ke mně, nějak se to poodráželo, dobře jsem vyběhl. A pak hned byla ta druhá střela, nevím, jestli šla do brány, ale díky tomu jsem se chytl. To uznávám.“